Kdo NEmusí platit daň z nemovitých věcí a do kdy podat daňové přiznaní? Na to nám odpověděla Ing. Šetková z FÚ Daň z nemovitých věcí je často diskutované téma mezi těmi, kteří nedávno nabyli novou nemovitost. Avšak daň z nemovitosti nemusí platit každý nový majitel nemovitosti. Koho se tato povinnost týká, jaké hrozí sankce a dokdy je třeba daň zaplatit? I na tyto otázky nám odpověděla Ing. Šetková, vedoucí oddělení majetkových daní na Finančním úřadě pro Jihočeský kraj, které tímto velice děkujeme.
Daň z nemovitých věcí je majetkovou daní, kterou je každoročně zdaňováno vlastnictví dané nemovité věci. Příjemcem výnosů z této daně je obec a správu daně z nemovitých věcí zajišťuje stát prostřednictvím finančních úřadů a jejich územních pracovišť.
Daň z nemovitých věcí zahrnuje: Daň z pozemků Daň ze staveb a jednotek tj. veškeré pozemky, stavby budov a jednotky evidované katastrem nemovitostí nacházející se na území ČR
Zdaňovacím obdobím u daně z nemovitých věcí je kalendářní rok. Daňové přiznání se podává vždy dle stavu vlastnictví k 1. lednu daného roku na zdaňovací období roku, ve kterém je daňové přiznání podáváno a ke změnám skutečností rozhodných pro daň, které nastanou v průběhu zdaňovacího období, se nepřihlíží.
Daňové přiznání se podává místně příslušnému správci daně, kterým je finanční úřad, v jehož územní působnosti se předmětné nemovité věci nacházejí, a sice k územnímu pracovišti, kde je umístěn spis (u stávajících poplatníků). Místo, kde je spis uložen, je uvedeno na složence k placení daně, jinak toto místo sdělí každé územní pracoviště příslušného finančního úřadu.
U nových poplatníků je postup určení územního pracoviště pro umístění spisu poplatníka daně uveden v informačním letáku MF-Inf 17 vzor č. 2 „Organizace správy daně z nemovitých věcí“. Informační letáky, lze získat na všech územních pracovištích FÚ nebo na internetových stránkách finanční správy.
Nepřesahuje-li celková roční daň z nemovitých věcí částku 5 000 Kč, je pro všechny poplatníky daně splatná najednou do 31. května daného roku. Ke stejnému datu lze zaplatit daň najednou i při vyšší částce.
Činí-li celková daň více jak 5 000 Kč, je daň splatná ve dvou stejných splátkách; u poplatníků daně provozujících zemědělskou výrobu a chov ryb nejpozději do 31. srpna a do 30. listopadu, u ostatních poplatníků daně nejpozději do 31. května a do 30. listopadu daného roku.
Činí-li u jednoho poplatníka celková daň z nemovitých věcí nacházejících se v obvodu územní působnosti jednoho správce daně méně než 30 Kč, daň se neplatí, ale poplatník je povinen podat daňové přiznání k dani z nemovitých věcí.
Ano, není-li splátka daně nebo splatná daň uhrazena nejpozději v den její splatnosti, vzniká poplatníkovi při splnění zákonných podmínek daňového řádu, povinnost uhradit úrok z prodlení.
Ano – řádné (úplné) přiznání k dani z nemovitých věcí (příp. dodatečné daňové přiznání), lze podat elektronicky v aplikaci „Daňový portál“ uvedené na internetových stránkách finanční správy v sekci elektronická podání pro finanční správu – elektronické formuláře – Daň z nemovitých věcí – Daňové přiznání k dani z nemovitých věcí – od roku 2011 včetně. Pomocí této aplikace, lze zpracovat daňové přiznání i v písemné podobě a toto podání podat příslušnému územnímu pracovišti. Databáze aplikace obsahuje veškeré potřebné údaje pro vyplnění přiznání s údaji přiřazenými ke konkrétním obcím a katastrálním územím v rozsahu celé České republiky.
Další možností je tiskopis v aplikaci Daňový portál (EPO) vyplnit a zároveň jej i elektronicky odeslat při splnění zákonných ustanovení daňového řádu, a to buď:
Nelze však, takto podávat v této aplikaci např. dílčí daňové přiznání k dani z nemovitých věcí, kde je nutno znát daňovou povinnost za předešlé zdaňovací období.
Pokud je tento spoluvlastnický podíl na pozemku součástí jednotky na základě prohlášení vlastníka budovy, tak se daň ze spoluvlastnického podílu na pozemku nezdaňuje, pouze se u základu daně ze staveb a jednotek, vynásobí příslušným koeficientem podlahová plocha jednotky.
Základem daně ze staveb a jednotek u jednotky je upravená podlahová plocha, kterou je výměra podlahové plochy jednotky v m2 podle stavu k 1. lednu zdaňovacího období vynásobená:
Daň z nemovitých věcí ve vlastnictví spoluvlastníků, lze přiznat jako celek, prostřednictvím společného zástupce (některý ze spoluvlastníků) nebo si daň přiznají jednotliví spoluvlastníci za svůj spoluvlastnický podíl – přiznání v tomto případě je nutné vždy podat nejpozději v termínu do 31. ledna daného roku. Je-li bytový dům prohlášením vlastníka budovy rozdělen na jednotky, předmětem daně z nemovitých věcí se stává jednotka ve vlastnictví jednotlivých vlastníků a tuto jednotku přiznává každý vlastník jednotky sám za sebe.
U pozemků o výši daně rozhoduje jeho velikost, kvalita půdy a sazba daně. Zemědělské pozemky, mezi něž patří orná půda, chmelnice, vinice i zahrady a ovocné sady, mají základ daně stanovený jako násobek skutečné výměry pozemků a průměrné ceny půdy. U lesů a rybníků si lze vybrat – bud je základem daně jejich odhadní cena, nebo se skutečná výměra pozemku vynásobí částkou 3,80 Kč. Sazba daně se řídí druhem pozemku. U zemědělské půdy, lesů a rybníků je stanovena procentně, u ostatních pozemků je dána jako cena za jeden metr čtvereční. Výsledná daň je násobkem základu daně a sazby daně a u stavebních pozemků se ještě upravuje koeficientem podle počtu obyvatel.
Základem daně ze staveb je zastavěná plocha nemovité věci a u jednotek to je upravená podlahová plocha. Sazba daně je pak stanovena podle účelu využití stavby (u rekreačních staveb je sazba vyšší než u domu pro trvalé bydlení, vyšší sazba je také i při využití stavby k podnikatelským účelům). Základní sazba daně ze staveb se také násobí koeficientem přiřazeným k jednotlivým obcím podle počtu obyvatel z posledního sčítání lidu.
V tomto případě zákon nestanoví formu podání, nebyl pro ně vydán zvláštní tiskopis, ale uvedenou skutečnost lze sdělit místně příslušnému správci daně neformálním podáním, obvykle dopisem, ze kterého je zřejmé, že daňový subjekt přestal být poplatníkem daně z nemovitých věcí.
V případě, kdy po prodeji nemovité věci bude daňový subjekt i nadále vlastníkem dalších nemovitých věcí podléhajících dani v obvodu místní působnosti téhož správce daně, je poplatník povinen podat daňové přiznání, v němž změnu zohlední, a to ve lhůtě do 31. ledna zdaňovacího období následujícího po roce, v němž pozbyl vlastnické právo k nemovité věci. V těchto případech lze daň přiznat buď podáním daňového přiznání, nebo podáním dílčího daňového přiznání. V řádném daňovém přiznání poplatník uvede všechny nemovité věci ve svém vlastnictví ke stavu k 1. 1. zdaňovacího období (kalendářní rok), na který je daň stanovována. V dílčím daňovém přiznání poplatník uvede jen nastalé změny a výpočet celkové daně.
Poplatníkem daně ze staveb a jednotek je vlastník zdanitelné stavby nebo zdanitelné jednotky.
Sazby daně u staveb:
a) podnikání v zemědělské prvovýrobě, lesním nebo vodním hospodářství 2 Kč za 1 m2 zastavěné plochy nebo upravené podlahové plochy,
b) podnikání v průmyslu, stavebnictví, dopravě, energetice nebo ostatní zemědělské výrobě 10 Kč za 1 m2 zastavěné plochy nebo upravené podlahové plochy,
c) ostatním druhům podnikání 10 Kč za 1 m2 zastavěné plochy nebo upravené podlahové plochy,
d) u ostatní zdanitelné stavby 6 Kč za 1 m2 zastavěné plochy,
e) u ostatní zdanitelné jednotky 2 Kč za 1 m2 upravené podlahové plochy.
Základní sazby daně za 1 m2 zastavěné plochy zdanitelné stavby zjištěné u budovy obytného domu, u budovy pro rodinnou rekreaci, u garáže a u ostatní zdanitelné stavby se zvyšují o 0,75 Kč za každé další nadzemní podlaží, jestliže zastavěná plocha nadzemního podlaží přesahuje dvě třetiny zastavěné plochy.
Základní sazba daně u zdanitelných staveb, případně zvýšená sazba daně u zdanitelné stavby, se násobí koeficientem přiřazeným k jednotlivým obcím podle počtu obyvatel z posledního sčítání lidu:
Pro jednotlivé části obce může obec obecně závaznou vyhláškou koeficient, který je pro ni stanoven, zvýšit o jednu kategorii nebo snížit o jednu až tři kategorie v členění koeficientů. Koeficient 4,5 lze zvýšit na koeficient 5,0.
Předmětem daně ze staveb a jednotek (myšleno stavby na území ČR) jsou:
Poplatníkem daně z pozemků je vlastník pozemku. V případě, kdy je pozemek evidovaný v katastru nemovitostí zjednodušeným způsobem nebo je-li s ním příslušný hospodařit Státní pozemkový úřad nebo Správa státních hmotných rezerv a tento pozemek je pronajat nebo propachtován, tak je poplatníkem daně z pozemku nájemce (případně pachtýř). V případě, že vlastník pozemku není znám je poplatníkem daně z pozemků uživatel.
Sazby daně z pozemků:
Sazby daně u ostatních pozemků:
Základní sazba daně u ostatních pozemků se dále násobí koeficientem přiřazeným k jednotlivým obcím podle počtu obyvatel z posledního sčítání lidu:
Pro jednotlivé části obce může obec obecně závaznou vyhláškou koeficient, který je pro ni stanoven, zvýšit o jednu kategorii nebo snížit o jednu až tři kategorie v členění koeficientů. Koeficient 4,5 lze zvýšit na koeficient 5,0.
Základem daně:
Základ daně se pak násobí příslušnou sazbou daně a koeficientem dle počtu obyvatel.
Poplatníkem daně z pozemků, ze staveb a jednotek je, jde-li o pozemek ve vlastnictví státu (ČR): organizační složka státu, státní příspěvková organizace, státní fond, státní podnik nebo jiná státní organizace, které jsou příslušné hospodařit nebo mají právo hospodařit s majetkem státu, nebo právnická osoba, která má právo užívat tento pozemek na základě výpůjčky vzniklé podle zákona upravujícího některé užívací vztahy k majetku České republiky,
V případě, kdy pozemek je ve vlastnictví státu – právo hospodaření má Státní pozemkový úřad, Správa státních hmotných rezerv, nebo byl pozemek převeden na základě rozhodnutí o privatizaci na Ministerstvo financí a tento pozemek je pronajat nebo propachtován, je poplatníkem daně z pozemku nájemce nebo pachtýř.
V případě, kdy je stavba (s výjimkou budovy obytného domu) nebo jednotka ve vlastnictví státu – právo hospodaření má Státní pozemkový úřad, Správa státních hmotných rezerv, nebo byla stavba převedena na základě rozhodnutí o privatizaci na Ministerstvo financí a tato stavba je pronajata nebo propachtována, je poplatníkem daně ze staveb nájemce nebo pachtýř.
Finanční úřad není povinen vydávat a nevydává potvrzení o zaplacení daně z nemovitých věcí. Poplatník v případě úhrady daně převodem z účtu má potvrzenou úhradu daně v přehledu plateb u své banky, u úhrady složenkou má poplatník potvrzený útržek od České pošty a v případě platby v hotovosti, na pokladně pracoviště, obdrží poplatník doklad o zaplacené částce.
Daň z nemovitých věcí:
Fyzická osoba pokud v tom samém roce tj. např. v březnu zdědí nemovitou věc a v červnu toho samého roku nemovitou věc prodá, neplatí daň z nemovitých věcí, protože poplatníkem daně z nemovitých věcí je vždy vlastník nemovité věci na dané zdaňovací období podle stavu vlastnictví k 1. lednu daného roku. Daň z nemovitých věcí by platil v případě, kdyby nemovitou věc zdědil např. v březnu 2020 a k prodeji nemovité věci by došlo až v červnu 2021, tak vzhledem k tomu, že k 1. 1. 2021 je vlastníkem nemovité věci, musí podat daňové přiznání k dani z nemovitých věcí na zdaňovací období 2021 a v lednu 2022 musí podat dílčí daňové přiznání k dani z nemovitých věcí, kde si daňovou povinnost sníží o prodanou nemovitou věc, kterou prodal v roce 2021.
Daň dědická:
Od 1. 1. 2014 jsou veškeré příjmy z dědictví a odkazu osvobozeny od daně z příjmů (§ 4a písm. a) zákona č. 586/1992 Sb.).
Daň z příjmu:
V případě, že jde o nemovitou věc, ve které nemá prodávající bezprostředně před prodejem bydliště, je u daně z příjmu z prodeje pro osvobození rozhodná doba, po kterou prodávající danou nemovitou věc vlastnil. Rozhodná doba vlastnictví pro nemovité věci nabyté do 31.12.2020 činí 5 let. V případě nabytí nemovité věci děděním od zůstavitele, kterým byl příbuzným v řadě přímé nebo manželem, se do této rozhodné doby započítává také doba, po kterou nemovitou věc vlastnil tento zůstavitel, tj. pokud by zůstavitel vlastnil danou nemovitou věc např. 2 roky, pak dojde k dědění majetku na příbuzného v řadě přímé nebo na manžela/manželku a ten by chtěl obratem danou nemovitou věc prodat, nesplní tím podmínku doby mezi nabytím vlastnického práva a prodejem pro osvobození dle zákona o dani z příjmu. Pokud by zůstavitel vlastnil nemovitou věc více jak 5 let, tak by měl dědic v řadě přímé nebo manžel/manželka při následném prodeji nárok na osvobození, při splnění ostatních zákonných ustanovení zákona o dani z příjmu.
U nemovitých věcí nabytých po 1.1.2021 se časový test vlastnictví prodlužuje novelou zákona o daních z příjmů na 10 let. Současně však je umožněno, že v případě vlastnictví po dobu kratší než 10 let, může být příjem z prodeje osvobozen, pokud bude použit na obstarání jiné vlastní bytové potřeby, k použití příjmu musí dojít v časovém období daném zákonem. Úmysl využít tohoto osvobození však musí poplatník správci daně oznámit v termínu pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém k získání příjmu došlo.
V případě, že nejsou podmínky pro osvobození splněny, je příjem z prodeje nemovité věci ostatním zdanitelným příjmem podle §10 zákona o daních z příjmů. K tomuto příjmu lze uplatnit prokazatelně vynaložené výdaje dle §10 odst. 5, kterými jsou v případě nabytí věci děděním cena určená podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, ke dni nabytí.
Od daně z příjmu je osvobozen (§ 4 odst. 1 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb.):
příjem z prodeje nemovitých věcí přesáhne-li doba mezi nabytím vlastnického práva k těmto nemovitým věcem a jejich prodejem dobu 10 let; příjem z prodeje nemovitých věcí nebo z vypořádání spoluvlastnictví k nemovitým věcem neosvobozený podle písmene a), nepřesáhne-li doba mezi nabytím vlastnického práva k těmto nemovitým věcem a jejich prodejem nebo vypořádáním spoluvlastnictví k nim dobu 10 let a použije-li poplatník získané prostředky na obstarání vlastní bytové potřeby; doba 10 let se zkracuje o dobu, po kterou byly tyto nemovité věci prokazatelně ve vlastnictví zůstavitele v případě, že jde o prodej nemovitých věcí nabytých děděním od zůstavitele, který byl příbuzným v řadě přímé nebo manželem, nebo o dobu, po kterou prodávající vlastnil pozemek, jenž byl předmětem výměny v rámci pozemkových úprav, v případě prodeje pozemku nabytého výměnou od pozemkového úřadu, tato doba se započítává i do doby, která běží od vyřazení vyměněného pozemku z obchodního majetku; osvobození se nevztahuje na příjem z:
1. prodeje těchto nemovitých věcí, které jsou nebo v období 10 let před prodejem byly zahrnuty do obchodního majetku, nebo vypořádání spoluvlastnictví k takovým nemovitým věcem,
2. budoucího prodeje těchto nemovitých věcí uskutečněného do 10 let od nabytí vlastnického práva k těmto nemovitým věcem, i když kupní smlouva bude uzavřena až po 10 letech od tohoto nabytí,
3. budoucího prodeje těchto nemovitých věcí uskutečněného do 10 let od jejich vyřazení z obchodního majetku, i když kupní smlouva bude uzavřena až po 10 letech od takového vyřazení,
Poplatníkem daně z nemovitých věcí je vlastník nemovitých věcí evidovaný v katastru nemovitostí dle stavu k 1. lednu daného zdaňovacího období (výjimky u nájemce, pachtýře). Pokud je v katastru nemovitosti evidovaná fyzická osoba (může být OSVČ), tak je poplatníkem daně tato fyzická osoba. Pokud je v katastru nemovitostí evidovaná jako vlastník nemovité věci právnická osoba, je poplatníkem daně tato právnická osoba.
Ano, finanční správa umožňuje pro poplatníky daně z nemovitých věcí službu „Zasílání údajů pro placení daně z nemovitých věcí e-mailem“. Tato služba je určena výhradně pro poplatníky daně, kteří nemají zřízenu službu placení daně prostřednictvím SIPO a právnické osoby, které nemají zřízenu datovou schránku. Tato služba nahrazuje složenku pro placení daně.
Poplatník, který požaduje zasílání údajů pro placení daně e-mailem, musí vyplnit a podat způsobem uvedeným v ustanovení § 71 zákona č. 280/2009 Sb. daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, Žádost, ve které jednoznačně určí jednu e mailovou adresu, na kterou mu budou zasílány údaje pro placení daně, a tuto Žádost podá místně příslušnému finančnímu úřadu. Pokud je poplatníkem daně u více finančních úřadů, musí podat vyplněnou Žádost na každý finanční úřad zvlášť.
Pro zaslání údajů pro placení daně e-mailem na dané zdaňovací období musí být Žádost poplatníkem podána správci daně nejpozději 15. března zdaňovacího období. Bude-li Žádost podána později, správce daně tuto službu zaeviduje a poplatníkovi zašle údaje k placení daně až od dalšího zdaňovacího období.
V případě dotazů nás neváhejte kontaktovat. Jsme tu pro vás!
