7 zajímavých staveb, které můžete vidět v České republice Opera v Sydney, UFO dům na Taiwanu, Křivý dům v Polsku nebo Šnečí dům v Bulharsku, to je jen zlomek z architektonických skvostů světa, ale věděli jste, že i v České republice vzniká řada zajímavých a neotřelých staveb? My jsme vybrali 7 dle nás nejzajímavějších. Které to jsou a kde je najdete?
Tančící dům v Praze
zdroj: https://pixabay.com/
Jeden z pilířů moderní pražské architektury „roztančil“ Rašínovo nábřeží v r. 1996. Projekt pochází od renomovaných světových architektů Vlada Miluniće a Franka O. Gehryho. Idea domu je inspirována tanečním umem slavného filmového páru – Freda Astaira symbolizuje věž kamenná a jeho partnerku, Ginger Rogers, věž skleněná. V Tančícím domě můžete navštívit galerii, restauraci a bar s vyhlídkovou terasou, odkud můžete obdivovat Prahu z 360 stupňů.
AZ Tower v Brně
zdroj: https://pixabay.com/
Bílooranžový elegán se dvěma podzemními a třiceti nadzemními podlažími nabízí přes 17.000 metrů čtverečních obchodních, kancelářských a rezidenčních ploch. Podzemní podlaží zajišťují velkokapacitní parkování 272 aut pro veřejnost a uživatele budovy s cenovým zvýhodněním parkovného. V obchodní galerii, která prochází přes první tři podlaží budovy, se nachází centrální recepce s nepřetržitým provozem a obchody. Kanceláře od 5. do 22. podlaží jsou řešeny jako otevřené prostory s možností variabilního řešení vnitřní dispozice. V nejvyšších podlažích budovy vzniklo 17 apartmánů, přičemž ve 28. a 29. podlaží se nachází luxusní mezonet s bazénem. Budova poskytuje dostatečné množství skladů, archivů a kolárnu.
Spojení nesourodých hmot v jeden celek. Už první skicy ukázaly, že nepůjde o další prosklenou krychli. Stavba, která je výjimečná nejen svoji výškou.
Architektonický ateliér Burian&Křivinka, 2012
Zdroj: www.aztower.org
Bytový dům Ostravská brána v Ostravě
zdroj: https://www.archiweb.cz/
Bytový dům stojí v historickém centru Moravské Ostravy, v těsné blízkosti centrálního Masarykova náměstí v místě, kde stávala městská brána. Dům uzavírá východní stranu Kostelního náměstí za kostelem sv. Václava. Do stavby bytového domu byla tato část města neuspořádaným prostorem, který nenaplňoval význam slova náměstí Šestipodlažní dům je záměrně navržen jako „městský“, tedy bez balkonů, hlubokých lodžií a velkých prosklených ploch. Výjimkou je jihozápadní fasáda, kde jsou navrženy lodžie obrácené do komorního Kostelního náměstí.
Šestipodlažní hmota domu půdorysu otevřeného V je uprostřed lehce zaoblená, výrazným akcentem budovy je severozápadní nároží s konzolou do ulice Kostelní. Volný prostor pod konzolou umožňuje průhledy z ulice Biskupské do Kostelního náměstí a opticky rozšiřuje Kostelní ulici. Uvnitř domu pod konzolou je navržen dvoupodlažní prostor kavárny, před velkou čelní prosklenou stěnou může být venkovní zahrádka kavárny. Základní horizontální členění fasády podle podlaží je vertikálně traktováno francouzskými okny vsazenými do plných ploch. Kontrast a hru na fasádě vytváří matné plochy sklocementového obkladu a nepravidelný rytmus lesklých vertikálních prosklených ploch. Na fasádě do Kostelního náměstí je tento záměr umocněn o plastickou a barevnou hru lodžií s červeným obkladem.
Počet bytů: 37 Nebytové prostory: 7 obchodů, 1 kavárna
Autor: Kuba, Pilař – architekti | Tomáš Pilař, Ladislav Kuba
Spolupráce: Martin Hlava, Marek Starý, Josef Žufánek
Altán ve Frýdku-Místku
zdroj: MgA. Ester Havlová
Stavba je navržena pro pořádání příležitostných kulturních akcí a koncertů. Zvolená forma se snaží vyslyšet potřebu vytvoření směrově orientovaného objektu, umístěného v centrální části parku jako pohledový solitér. Jeviště je na rozdíl od původní centrální všestranně otevřené koncepce nyní prostorově orientováno v ose parku – současně ponechává při průhledech parkem téměř otevřený prostor. Organická forma navazuje na přírodní charakter parku a vystupuje v kontrastu se sídlištní povahou lokality. Současně bylo záměrem vnést do prostoru atraktor, místo, které by mělo své jméno, význam, identitu. Místo atraktivní nejen pro organizované produkce, ale příjemné i pro setkávání při každodenních vycházkách parkem či k pouhému posezení. Funkčně jde o multifunkční zastřešený jevištní prostor s hledištěm, polohově určeným a organizovaným sedáky. Hmota organické formy plynule přechází z podlahy jeviště přes zádový krček do plochy střechy. Celá konstrukce je vyzvednuta nad úroveň terénu, aby bylo dosaženo přehledné viditelnosti z celé plochy hlediště. Nosná plechová kostra tvořená páteřní konstrukcí s žebry je potažena odolnou, ale subtilní sklolaminátovou skořepinou. Nosný skelet z oceli zajišťuje dostatečnou tuhost a přijatelné deformace celého objektu. Sklolaminát byl zvolen pro svou houževnatost – při realizované tloušťce navíc vykazuje i značnou odolnost vůči běžným formám vandalismu. Před začátkem každého představení se z objektu vyklopí vestavěné schodiště, v období „klidu“ skryté v podlaze jeviště. Tím je objekt zpřístupněn pro účinkující, a to pouze na dobu vlastní produkce. V čase mimo řízené aktivity je schodiště složeno, a jevištní plocha je tak veřejnosti nepřístupná.
Autor: Ing. arch. Tomáš Velehradský (www.atelier-velehradsky.cz)
Spolupracovníci: Ing. arch. Tomáš Rabl, Jakub Tichý, Ing. Karel Cihlář
Opilé sklepy Velké Pavlovice
zdroj: http://www.opilesklepy.cz/
Svou výraznou sytou hravou barevností a netradičním hmotovým řešením vytváří řada 15 sklepních objektů zaříznutých do svahu Staré Hory novou nepřehlédnutelnou dominantu Velkých Pavlovic, posilující genia loci Staré Hory. zdařilé osazení objektů, respektující terénní vrstevnicové linie svahu, vyniká zejména ze vzdálenějších pohledů na tuto lokalitu.
Zatímco exteriér stavby vytváří v krajině nový orientační bod, její interiéry nabízejí neopakovatelné výhledy na rozsáhlou krajinnou scenérii, které je uzavírána až pozadím karpatských kopců.
Již za krátkou dobu po svém dokončení se nově vzniklá sklepní ulička stala vyhledávaným cílem turistů a vycházek místních občanů. Ti však jen zřídka mohou ocenit také vnitřní řešení objektů, včetně jejich propojení s navazujícími vinicemi a ovocnými sady dveřmi v zadním průčelí 2.nadzemího podlaží.
Barevnost interiérových obkladů, dlažeb, kompletačních prvků elektroinstalace a textilií reflektuje barevnost fasády každého z objektů. Ve 2. nadzemním podlaží jsou umístěny dvě ložnice, každá s vlastním hygienickým zázemím. Velká ložnicová okna a balkon 2.nadzemího podlaží nabízejí neopakovatelné výhledy do okolí.
Různobarevné křivkové motivy se vedle průčelí budov promítají také do dlažby přilehlé komunikace. Oslava pestrého, hravého a uvolněného života tak také tímto způsobem prolíná z objektů do blízkého okolí.
Na dříve nevyužívaných pozemcích porostlých náletovými dřevinami se podařilo realizovat v mnoha směrech v místních podmínkách průlomové zázemí pro milovníky vína. Realizace záměru ve všech svých fázích, od návrhu, přes realizaci až po samotné slavnostní uvedení do provozu, po dlouhé době připomíná, že i architektura může být pojímána s hravostí, lehkostí a nadhledem – tedy jako ARCHITEKTU(H)RA.
Zdroj: www.opilesklepy.cz
Dům v sadu v Praze
zdroj: https://www.sepka-architekti.cz/
Na severním svažitém pozemku v Praze – Kyjích, odkud je pěkný výhled do údolí, se nacházelo šest vzrostlých stromů. Navržená stavba rodinného domu se snaží svým malým objemem i charakterem mezi tyto stromy začlenit. Ve zkratce by se tedy dal koncept označit jako „dům v sadu“. Kromě vlivu zahrady měla výrazný podíl na výsledný tvar a dispoziční řešení také orientace ke světovým stranám a svažitost pozemku. Velké okno z obývacího pokoje pokrývá nejlepší severní pohled do údolí. Díky vrchnímu světlíku získává obývací pokoj, situovaný severně, také jižní osvětlení. Další pokoje jsou orientovány na jih, což je dětský pokoj v přízemí na východ je otočená ložnice rodičů ve druhém patře, která má i vlastní koupelnu a šatnu. Prostor obývacího pokoje přesahuje přes všechna patra a ukazuje celý dům i zevnitř. Půdorys stavby vychází z kruhu, jenž na jižní straně přechází do podoby dvou čtverců. V nich jsou situovány ložnice, kuchyň a sociální zázemí stavby. Dům je navržen jako dřevostavba se železobetonovým založením, které je v prudkém svahu minimalizováno pouze na jedinou betonovou nohu. Vzhledem k obtížným podmínkám by klasické zakládání většího objemu bylo finančně náročnější.
Ocelová lávka staticky spolupůsobí a vytváří zavětrování betonové konstrukce. Dřevěná konstrukce se kompletně celá připravovala v softwaru SEMA. Trámky se před realizací přesně vyřezávaly na 3D frézce a na stavbě se konstrukce už jen vyskládala jako stavebnice. Stavba dřevěné konstrukce probíhala během letních prázdnin zhruba dva měsíce. Na trámky se z venkovní strany přišroubovala 18mm březová překližka, která konstrukci zavětrovala. Konstrukce i překližky jsou v interiéru přiznané. Na dřevěnou konstrukci je nastříkaný polyuretan v tloušťce 15 cm, který je zároveň finální pohledovou částí. Nepravidelný tvar stavby je rozložen do rovinných trojúhelníkových ploch, které zajišťují statickou tuhost dřevěné konstrukce, a zároveň umožnily i vložení březových překližkových desek.
Architekti: Jan Šépka
Spolupráce: Vítězslav Kůstka, Jan Kolář
Park 4 Dvory v Českých Budějovicích
zdroj: https://www.lokalita4d.cz/
Na místě bývalých kasáren a vojenského cvičiště Čtyři Dvory vznikl v Českých Budějovicích tříhektarový park. Město tak přetvořilo část zdevastovaného území na jedinečný soudobý městský park využitelný pro všechny věkové kategorie návštěvníků.
Dle vítězného návrhu Markéty a Petra Veličkových – krajinářských architektů a architekta Davida Prudíkavznikl v Českých Budějovicích velký park Čtyři Dvory. Architekti nevyužili pouze oblast kasáren, ale i místo, kde býval tankodrom. Některé nerovnosti byly ideální pro zázemí parku či hřiště.
Park poskytuje zázemí pro streetové aktivity, část je rovněž věnovaná seniorům, kde se mohou scházet a vyvíjet samostatné i společné činnosti zaměřené hlavně na trénink fyzických sil. Mladí návštěvníci ocení především skatepark, největší v jižních Čechách a další hřiště určena dětem i dospělým – například hrající nášlapné dlaždice nebo flétny.
Park Čtyři Dvory leží mezi největšími budějovickými sídlišti Máj, Šumava a Vltava.
Jak se vám líbí sedmička staveb? Trefili jsme se do vašeho vkusu nebo máte jiného favorita?
